Semi - carbonic

Pod slupkou — váha shora, paměť slunce a sucha. Zrno po zrnu, bobule po bobuli je stísněna, a přece povstává cosi nového, cosi, co se rodí. Je to jako vnitřní monolog hroznu, šeptaný pod tíhou ostatních. Dech bez vzduchu — vše se bortí, vzniká nový hlas. Ozvěny. A až praskne, až se prolomí – není to konec, je to přerod.